|
|
Metallogeny of selected gold deposits of the Bohemian Massif
Němec, Matěj
Tato práce byla vypracována na základě dvou studií, publikovaných autorem a kolektivem v nedávné době, a jedné další studie, jež je v současné době v recenzním řízení. Tyto publikace jsou v plném znění přiloženy v závěru této práce. V první publikaci se autoři zabývají genezí Sb-Au ložisek Krásná Hora-Milešov a Příčovy. Druhý článek se v rámci ložiska Krásná Hora detailně zabývá procesem přeměny zlata na aurostibit a vznikem dalších Au-Ag-Sb(S) fází. Třetí článek se věnuje genezi Au ložiska Voltýřov. Ložisko Krásná Hora-Milešov a Příčovy jsou v Českém masivu unikátním příkladem Sb-Au ložisek. Rudní křemenné žíly jsou zde vyvinuty v těsné vazbě s tektonicky rejuvenovanými žilnými lamprofyry probíhajícími ve směru V-Z v rámci stejně orientovaného masivního poruchového pásma v těchnickém granodioritu. Podle výsledků studia fluidních inkluzí v křemeni a stibnitu probíhala precipitace stibnitu při teplotách od ~250 do ~130 řC, zlato se ukládalo při teplotách od ~200 do ~130 řC z nízko salinních H2O fluid. Z těchto fluid krystalizovala i většina žilného křemene. Vtroušený arsenopyrit spolu s raným křemenem krystalizoval z raných H2O-CO2 fluid (250 MPa, 400 řC) a jeho krystalizace není spojená s krystalizací Au. Ze studie stabilních izotopů kyslíku z pozdního kalcitu asociovaného s krystalizací stibnitu...
|
|
|
Metallogeny of selected gold deposits of the Bohemian Massif
Němec, Matěj ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent) ; Sejkora, Jiří (oponent)
Tato práce byla vypracována na základě dvou studií, publikovaných autorem a kolektivem v nedávné době, a jedné další studie, jež je v současné době v recenzním řízení. Tyto publikace jsou v plném znění přiloženy v závěru této práce. V první publikaci se autoři zabývají genezí Sb-Au ložisek Krásná Hora-Milešov a Příčovy. Druhý článek se v rámci ložiska Krásná Hora detailně zabývá procesem přeměny zlata na aurostibit a vznikem dalších Au-Ag-Sb(S) fází. Třetí článek se věnuje genezi Au ložiska Voltýřov. Ložisko Krásná Hora-Milešov a Příčovy jsou v Českém masivu unikátním příkladem Sb-Au ložisek. Rudní křemenné žíly jsou zde vyvinuty v těsné vazbě s tektonicky rejuvenovanými žilnými lamprofyry probíhajícími ve směru V-Z v rámci stejně orientovaného masivního poruchového pásma v těchnickém granodioritu. Podle výsledků studia fluidních inkluzí v křemeni a stibnitu probíhala precipitace stibnitu při teplotách od ~250 do ~130 řC, zlato se ukládalo při teplotách od ~200 do ~130 řC z nízko salinních H2O fluid. Z těchto fluid krystalizovala i většina žilného křemene. Vtroušený arsenopyrit spolu s raným křemenem krystalizoval z raných H2O-CO2 fluid (250 MPa, 400 řC) a jeho krystalizace není spojená s krystalizací Au. Ze studie stabilních izotopů kyslíku z pozdního kalcitu asociovaného s krystalizací stibnitu...
|
|
|
Mikrochemismus křemene jako metalogenetický indikátor
Pacák, Karel ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Oblast v okolí středočeského plutonu je jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu ložisek zlata v České republice. Ložiska tvořená hydrotermálním křemenem tvoří soubor dobře prozkoumaných lokalit zachycujících několik ložiskových typů - "intrusion related gold deposit" (ložiska Petráčkova hora a Mokrsko) a "orogenic gold" (ložiska Jílové u Prahy, Kasejovice). Mezi ložiska částečně podobná typu "orogenic gold" patří ložiska Libčice u Nového Knína a Roudný u Vlašimi. Na celkem 38 vzorcích z těchto pěti lokalit bylo provedeno zhruba 228 měření pomocí metody pomocí metody laserové ablace (LA-ICP-MS). Vzorky byly vybrány tak aby představovaly jak hlavní žilovinu s Au zrudněním, tak i pozdější žilovinu málo zrudněnou, nebo bez zrudnění. Na několika lokalitách byl zkoumán i nezrudnělý hydrotermální křemen bez přímé vazby na ložisko, za účelem porovnání chemického složení s rudním křemenem ze stejné oblasti. Hlavní náplní této práce byla in-situ analýza chemického složení jednotlivých generací křemenných žil a statistické porovnání odlišností v rámci jednotlivých ložisek, stejně jako porovnání zkoumaných ložisek navzájem. Celkem bylo měřeno 65 izotopů, nejvýznamnější příměsi v křemeni představují Al (až 2800 ppm), Sb (až 50 ppm), Ti (až 240 pm) a Li (až 280 ppm). Lokálně zvýšené byly i obsahy Ba, Mg, Fe,...
|
|
|
Křemenné žíly se zlatem v okrajových částech jílovského rudního revíru a jejich porovnání s mineralizací typu "orogenic gold"
Žitný, Tomáš ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Tato práce přehledně shrnuje ložiskové typy ložisek zlata, uvádí historické přístupy v klasifikaci těchto ložisek a podrobněji se věnuje současným poznatkům. Je provedeno rozdělení ložisek zlata na jednotlivé typy, přičemž dále je věnována pozornost ložiskovému typu orogenic gold. V základních rysech jsou popsány všechny důležité charakteristiky tohoto ložiskového typu. Další část práce je věnována ložisku Jílové u Prahy, je rozebrána jeho geologie a historie dolování v tomto historicky nejdůležitějším zlatonosném revíru v Čechách. Na jeho okraji leží méně významné zlatonosné oblasti, které nejsou dosud podrobně geologicky a geneticky zpracovány. Tyto historicky těžené zlatonosné oblasti, konkrétně Radlík a Zahořany jsou v této práci blíže studovány. Jsou uvedena strukturní měření v těchto oblastech, a to jak na povrchových výchozech, tak strukturní měření z několika důlních děl, která se do dnešní doby dochovala. Dále jsou uvedeny geologické mapy části důlních děl, které by mohly mít význam pro interpretaci ložiskového typu. Poslední část se zabývá studiem některých odebraných vzorků, a to jednak studiem pod mikroskopem, a jednak studiem fluidních inkluzí v křemeni. V závěru je provedeno srovnání s ložiskovým typem orogenic gold, naměřená data však nejsou dostačující k tomu, aby mohla být tato příslušnost...
|
|
|
Mikrochemismus křemene jako metalogenetický indikátor
Pacák, Karel ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Oblast v okolí středočeského plutonu je jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu ložisek zlata v České republice. Ložiska tvořená hydrotermálním křemenem tvoří soubor dobře prozkoumaných lokalit zachycujících několik ložiskových typů - "intrusion related gold deposit" (ložiska Petráčkova hora a Mokrsko) a "orogenic gold" (ložiska Jílové u Prahy, Kasejovice). Mezi ložiska částečně podobná typu "orogenic gold" patří ložiska Libčice u Nového Knína a Roudný u Vlašimi. Na celkem 38 vzorcích z těchto pěti lokalit bylo provedeno zhruba 228 měření pomocí metody pomocí metody laserové ablace (LA-ICP-MS). Vzorky byly vybrány tak aby představovaly jak hlavní žilovinu s Au zrudněním, tak i pozdější žilovinu málo zrudněnou, nebo bez zrudnění. Na několika lokalitách byl zkoumán i nezrudnělý hydrotermální křemen bez přímé vazby na ložisko, za účelem porovnání chemického složení s rudním křemenem ze stejné oblasti. Hlavní náplní této práce byla in-situ analýza chemického složení jednotlivých generací křemenných žil a statistické porovnání odlišností v rámci jednotlivých ložisek, stejně jako porovnání zkoumaných ložisek navzájem. Celkem bylo měřeno 65 izotopů, nejvýznamnější příměsi v křemeni představují Al (až 2800 ppm), Sb (až 50 ppm), Ti (až 240 pm) a Li (až 280 ppm). Lokálně zvýšené byly i obsahy Ba, Mg, Fe,...
|
|
|
Geneze Au-Sb mineralizace na ložisku Krásná Hora
Němec, Matěj ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Petr (oponent)
Ložiska krásnohorského rudního revíru jsou hlavním představitelem Sb-Au mineralizace na území ČR. Geneticky odpovídají epizonální mineralizaci typu "orogenic gold". Ložiska jsou prostorově a částečně i časově spjata s intruzí středočeského plutonu. V regionálním měřítku jsou vázána na granodiorit těchnického typu, v detailu však výskyt rudních žil a poloh sleduje průběh v.-z. žil lamprofyrů, které jsou v okolí rudních žil většinou silně alterovány a mylonitizovány. Rudní sloupy se nacházejí hlavně na křížení v.-z. žil se sz. - jv. tektonickými poruchami. Mineralizace krásnohorských žil vznikala v prostředí opakovaně aktivovaných poruchových zón. Mikroskopickým studiem jsem na ložisku vyčlenil tři generace křemene. Nejstarší křemen (Qtz1), který byl v literatuře tradičně považován za zlatonosný vznikl při teplotách kolem 350 řC a v hloubce přibližně 5 km z nízkosaliních fluid H2O-CO2 typu. Mladší křemen (Qtz2), který předchází krystalizaci antimonitu, vznikal při teplotách kolem 280 řC v hloubkách okolo 3 - 4 km z vodných roztoků (H2O- soli). Mikroskopické studium omezeného počtu vzorků neprokázalo vazbu Au na Qtz1 ani na Qtz2. Za zlatonosnou považuji až mladší paragenetickou formaci (Anti+Au+Cc+Qtz3), která vyplňuje intergranulární prostory a trhliny v Qtz1 a Qtz2. Vzhledem k částečné exhumaci...
|
host ::
RSS.